Bob, víra a hulení
-
doporučte známému
PDF
-
Ganja rozvíjí tvé schopnosti. I vědci by ji měli kouřit. Je dobrá pro meditaci. Měla by být povolená všude na světě.
(B. Marley)
Ganja a Bob
Příčin a důvodů, proč byla posvátná „bylina“ Cannabis sativa L. uctívána vynikajícím zpěvákem, kytaristou a skladatelem Bobem Nestou Marleyem, největší a nejpopulárnější postavou reggae scény všech časů, je mnoho. Samozřejmě bylo už o této legendě z „třetího světa“ napsáno mnoho, a snad právě se v tomto textu zaměříme spíše na duchovní rovinu bytí tohoto velikána než životním datům.
Bob byl srdečný, upřímný a realistický člověk. K nikomu se nechoval chladně ani nepřístupně, vůbec ne jako hvězda. Možnost kázat o rastafarii, hnutí za osvobození černochů, pro něj byla požehnáním. Tento článek tedy přijměte jako přehled životních příběhů významných kulturně-historických postav v literárním a faktickém kontextu a připomeňme si jejich vliv na osobnost Boba Marleyho.
Asi nikdy se nestal moderní hudební styl tak velkým propagačním prostředkem „náboženství“ jako se to podařilo reggae, díky kterému se rastafariánská víra začala šířit do dalších oblastí světa a získávala na popularitě i mezi bílými bratry. Celým světem uznávaný a milovaný král reggae Bob Marley a jeho kapela (Peter Tosh a Bunny Livingston – nejprve vystupovali pod názvem Teenagers, o něco později též jako Wailin' Rudeboys) na rastafariánskou víru přestoupili v roce 1969. Podle některých přístupů musíme zdůraznit, že se jedná spíše o filosofický směr čisté víry stojící na základech nejčistších forem křesťanství, judaismu a učení domorodé kultury, konkrétně staroegyptského mysticismu. Oč jde?
Biblická historie a kořeny Rastafariánství
Popořadě. Začátky se totiž vztahují k biblické historii, do dob, kdy v Jeruzalémě vládl bohatý král Šalamoun, symbol moudrosti. Na dlouho plánovanou návštěvu za ním přijela Makeba, královna ze Sáby. Šalamoun ji z jejího dosavadního náboženství, uctívání slunce v osobě boha Ra, konvertoval na víru Abrahamovu.
Po návratu do své říše, zahrnující Egypt, Etiopii a část Persie, zde Makeba zavedla judaismus. Během návštěvy u krále Šalamouna otěhotněla, a tak mu slíbila, že narodí-li se syn, pošle jej k jeho otci pro získání vědomostí. Narodil se princ Menelik a podle slibu putoval za svým otcem do Jeruzaléma. Když pak Menelik odjížděl zpět, byl doprovázen syny Šalamounova kněze. Ten chtěl vědět, zda víra Abrahamova bude v Etiopii dále vzkvétat a bude udržena.
Tak se stalo a judaismus tu existoval v nezředěné formě. V srdci rastafariánství tak leží základy judaismu, které přímo vychází z egyptských mystérií obsažených v Egyptské knize mrtvých. Zdrojem judaismu bylo učení Mojžíše zasvěceného do principů egyptských božstev (pro své finální vysvěcení cestoval do Etiopie). Toto učení je obsaženo v prvních pěti knihách Bible. Šestá a sedmá kniha jsou považovány za příliš složité, než aby jejich autorem mohl být Mojžíš sám.
Apoštol Pavel však obrátil jednoho z etiopských eunuchů, vysoce postaveného rabína ortodoxní víry judejské na víru křesťanskou, čímž došlo k postupnému převedení celé Etiopie ke křesťanství. Následkem toho vzniká etiopská ortodoxní církev, čistá forma křesťanství, která si uchovává své spojení s judaismem a egptskou minulostí – tedy všechny složky obsažené v rastafariánství.
Není liberálnějšího „náboženství“ než rastafariánské. Ortodoxní věřící sice pořádají náboženská shromáždění, tzv. grounations, ale víc než o „náboženství“ se zřejmě jedná o způsob života, jehož vyznavači dodržují různá pravidla v praxi, např. konzumují speciálně složenou stravu, která je
v rasta terminologii označována jako tzv. i-tal (čistý, přírodní). Rastafariáni jsou vesměs vegetariáni, zejména výrazně vyloučili vepřové maso. Prase je považováno za nečisté zvíře živící se odpadem a požití jeho masa by způsobilo znečištění organismu a s tím spojené znečistění duše a mysli. Také se nejí predátoři z vodního světa, kteří se živí mršinami. Rasta jídelníček je prostý, čistý a přírodní, žádné chemicky upravované jídlo, zbytečné kořenění a solení, ani uměle upravované tekutiny (jako jsou limonády apod.). Až na výjimku, kterou je konopí, není povoleno ani užívání psychotropních látek, které zkreslují a ničí myšlení a duši (tabák, alkohol apod.). Dále rastové odmítají uzavírání oficiálních sňatků.
Jakubská Bible
Některé myšlenky jsou přeneseny neobvyklou a mnohdy mocně se vzdalující interpretací tzv. Jakubské bible. Málokdo ale tuší, co to vlastně ta Jakubská bible (plným anglickým názvem Authorized King James Version – Schválená verze krále Jakuba) je. Jedná se o jeden z vrcholů anglické literatury, který vznikl kvůli sporu s církví v Římě. Král Jindřich VIII. se prohlásil hlavou církve v Anglii a požadoval, aby se v každém farním kostele v Anglii nacházela Písma v angličtině. Bible se také používala jako slabikář při výuce čtení. Anglický král Jakub I. Stuart (1566–1625) si byl ale vědom nejednotnosti ve své zemi. Na církevním sněmu v Hampton Court roku 1604 (1607) pak dal k novému, revidovanému anglickému vydání Písma své svolení. K tomu byla sestavena redakční komise čítající více než čtyři desítky učenců. Roku 1611 u královského tiskaře Roberta Bakera byla Bible v tomto překladu poprvé vytištěna.
V první řadě vycházela z překladu Bible z latiny do angličtiny, jehož autorem byl John Viklef. Angličtina byla ale koncem 14. století teprve vznikajícím a nevytříbeným jazykem, a tak se druhým pilířem stal překlad Williama Tyndalea (1495–1535). Ten věřil, že přímý překlad z řečtiny a hebrejštiny do angličtiny bude přesnější a čtivější než Viklefův. Tyndale přeložil Nový zákon (asi osmdesát procent) a velkou část Starého zákona. Oba pánové měli ale smůlu, neboť církevní hodnostáři se domnívali, že je nevhodné, aby si lidé sami mohli číst a vykládat Bibli, a že její nauka by byla zkažena. Jiní se obávali, že lidé s nezávislým přístupem k Písmům nebudou potřebovat církev a přestanou ji finančně podporovat. V důsledku toho byl Viklef obžalován z kacířství a podle toho s ním bylo jednáno. Poté, co zemřel a byl pohřben, byly jeho kosti vykopány a spáleny. Tyndale byl uškrcen a upálen u kůlu nedaleko Bruselu. Náboženské pronásledování v Anglii pokračovalo i za Jakubova syna Karla. Přibližně ve stejné době vyjmenoval německý kněz a profesor Martin Luther 95 bodů, v nichž byla jeho současná církev na omylu. Ve Švýcarsku vytiskl Ulrich Zwingli 67 článků reforem. Jan Kalvín ve Švýcarsku, John Knox ve Skotsku a mnozí další začali reformaci.
I přes existenci novějších překladů je překlad krále Jakuba oficiálně dodnes užíván anglikánskou církví a také mnoha protestantskými církvemi v anglicky mluvících zemích (někteří konzervativci odmítají užívat jakékoli jiné překlady). Jeho velmi archaický jazyk je dnes již obtížně srozumitelný. Ekvivalentem v českém prostředí by mohla být tzv. Bible kralická.
Když se v Jakubské bibli píše: „A kouř vystupoval z chřípí jeho...“, je tím samozřejmě myšlena marihuana. Rastafariánství a reggae je na takových interpretacích často založeno a užívání ganji (kayi) čili marihuany patří neodmyslitelně k životu a k doktrínám rastafariánské víry stanovené Svatým písmem. Tato bylina roste na Jamajce volně a je velice, až plevelovitě rozšířena. Kult rastafari ji pojímá jako svatou rostlinu, která je darem krále Šalamouna, protože podle starých rastafariánských pověstí rostla na jeho hrobě. Je užívána jako léčivo (tento význam velice zdůrazňoval Marley, když mu byla objevena v roce 1977 rakovina) i jako potravina. Velký význam má při meditacích za účelem lepší koncentrace a oproštění se od rušivých elementů, a tím pomáhá přiblížit se k Jahu (Bohu). Často je také nazývána "rostlinou moudrosti".
Náboženství a dredy
Další tradicí vycházející ze Svatého písma je zákaz vytvoření si na hlavě pleš a oholení si bradky, ke kterému se připojuje dodatek nečesání si a nestříhání si vlasů. S tím souvisí typická vlasová úprava rastafariánů, tedy Natty Dreadlocks, zkráceně dready – neboli naprosto zacuchané vlasy do různě silných copánků. Ty mají i svou symboliku. Jejich nositelé se tak připodobňují ke Lvu Judejskému – Haile Selassimu I. a zároveň tak znázorňují své kořeny.
Ve třicátých letech XX. století totiž v Etiopii, jedné ze čtyř tehdejších nezávislých afrických zemí, vládl princ Ras Tafari Makonen, člen etiopského císařského rodu, z dynastického hlediska potomek krále Šalamouna, který po svém nástupu na trůn v roce 1930 přijal jméno Haile Selassie I. a titul Negusa Negast neboli Král Králů. Byl oslavovaný jako statečný bojovník proti fašistické Itálii. Přestože moderní historie jej považuje za jednoho z nejméně osvícených panovníků na africkém kontinentě, byl až do své smrti uctíván na Jamajce jako boží vtělení. Mnoho černých obyvatel žijících v otroctví očekávalo příchod krále, který osvobodí všechny od bezpráví a otroctví. Rastafariáni ho tak začali uznávat za panovníka univerzálního černého státu po celém světě. Jeho zrození předpověděl ve svém proroctví jamajský myslitel Marcus Mosiah Garvey, pod jehož vlivem rastafariánské učení vzniklo. Radikální myslitel Garvey byl vypuzen ze Spojených států a dožil právě na Jamajce. Podle něj je rodnou vlastí amerických černochů Afrika, z níž byli jejich předkové násilím uneseni. Celé snažení černého amerického lidu by proto mělo směřovat k návratu do rodné země, do Afriky. Snil o vybudování celého velkého loďstva, které jednoho dne přijede k americkým břehům a odveze lid zpět do Afriky. Do té doby si černí mají vytvořit svůj vlastní stát po celém světě, který se neohlíží na státy a režimy.
Třicátá léta byla na Jamajce dobou sociálního převratu, který s sebou nesl spoustu potyček mezi jamajskými dělníky z polí s cukrovou třtinou a policií. Tato situace dala příčinu k utvoření skupiny několika ostrovanů, kteří chtěli svou mentalitu oddělit od utiskujícího sociálního systému, který je v rasta terminologii nazýván Babylonem.
Začali se lokalizovat do východních oblastí Jamajky, kde byly zasazena první semínka rastafariánství ve spojení s knihou Holy Piby, později nazývanou svatý text rastafariánský. Tato kniha byla napsána Robertem Athleyem Rogersem z Anquilly v letech 1913 až 1917. Její četné kopie tištěné věřícími v New Jersey putovaly do Kimberly v jižní Africe, kde sloužily k obracení dělníků z diamantových dolů na víru. Na Jamajku ji přivezli roku 1925 Charles F. Goodridge a Grace Jankins Garrison. Ve spojení s Piby a Garveyho filozofií se pak z již zmiňovaných odpůrců Babylonu utvořil kult rastafari, jehož členové se shromažďovali v kopcích východní Jamajky, kde žili uzavřeným, asketickým způsobem spjati s uměním a se svým bohem Jahem Rastafarim
(s božskou podobu Jeho Císařské Výsosti Haile Selassiho I.). Jeden z prvních představitelů a propagátorů tohoto „náboženství“ Leonard Howell založil centrální tábořiště Pinnacle ležící mezi Kingstonem a Spanish Townem. Možná právě zaujetí pro různé kulty příchozích i minulých mesiášů vedly Howella k tomu, že později začal přesvědčovat své okolí, že nikoliv Haile Selassie je Jah (Bůh), ale on sám. V roce 1954 byl tedy uvržen do domova pro duševně choré a Pinnacle byl uzavřen.
Rastamani se pak přesouvali do ghett v západní části Kingstonu, kde okolo roku 1962 docházelo k četným násilným konfliktům s policií. Tyto události plnily Daily Gleaner (jamajský tisk) tučnými titulky. Tím se celý kult velmi rychle přesunul do popředí popularity jamajské kultury, aby pak mohl prostoupit kultury celého světa. Dnes je i u nás k sehnání spousta kvalitní rasta literatury a na internetu je hodně odkazů. Nic ale nenahradí opravdové přesvědčení srdce a duše, jak tomu věřil Bob Marley poháněný svou láskou.
Ganja? Ganja je lékem národů! Když kouříme ganju, přemýšlíme všichni podobně. Když teď přemýšlíme podobně, znamená to, že jsme na stejné vlně. Když jsme na stejné vlně, znamená to, že se sjednocujeme. Někdo říká „nekuřte trávu“. Nechtějí, abychom se sjednotili, a tak říkají „nekuřte trávu“ (smích)... to je fakt!
(B. Marley)
-
-
