Bobova poradna
- Kategorie:
- GROWING
-
autor:
-
CZ
- vloženo: 14.04.2009
-
doporučte známému
PDF
-
Konoptikum ve spolupráci s Bioplants připravilo seriál rad, jak si vlastnoručně vypěstovat rostlinu dle vašeho přání. V tomto díle se zaměříme na to, jak pracovat se semínky a jak si připravit pěstební substrát. Neb jaro je čas setí!
CZ: Jak nejlíp začít?
Bob: Nejdřív ze všeho musíš zjistit, jaký druh půdy (její kyselost a provzdušnění) je tam, kde chceš pěstovat, a zjistit její pH, neboť kyselost je rozhodující v možnosti příjmu všech dostupných živin a mikroprvků potřebných pro zdravý růst. Hodnotu pH získáš pomocí půdního pH metru nebo proliješ vzorkem substrátu vodu o známém pH (destilku) a následně orientačně zjistíš měřidlem (kolorimetrický pH test, pH metr) ovlivnění kyselosti výtoku.
CZ: Jaké má být správné pH substrátu?
Bob: Obecně se dá říci, že optimální hodnota půdy je kolem pH 6, běžně se dá použít pH 5,5-6,5. Dá se orientovat i podle základních znalostí – např. rašelina je většinou moc kyselá, tedy nevhodná pro rostliny, jejichž optimum je pH neutrální, stejně jako třeba půdy z vápencového podloží, které jsou naopak většinou zásadité.
Taky záleží na tom, jakou rostlinu chceš pěstovat – na internetu nebo v encyklopedii se dozvíš, jaké pH má tvoje rostlinka nejraději. Kaktusy, například, mají raději nižší kyselost než konifery.
CZ: Jak ovlivnit hodnotu pH?
Zvýšit se dá pomocí dolomitického vápence – cca 80-100g/5l zeminy zvýší kyselost o jeden stupeň – nebo se dá použít popílek, který pH také zvýší a je dobře dostupný, stejně jako třeba kompost. Snížit pH se dá kupříkladu rašelinou nebo kostní moučkou.
Výborné je také guano (netopýří trus), které je zároveň vynikající hnojivo (zdroj PK: fosfor – květ, draslík – květ; řídí prostupnost buněčných membrán), kterým se ale v podstatě nedá přehnojit, protože rostlina si vezme jen tolik, kolik potřebuje. Rybí emulze je vynikajícím zdrojem dusíku – ten je nejvíce třeba v růstu.
Z tohoto plyne, že každá příměs má v menší či větší míře schopnost ovlivnit výslednou kyselost. A v neposlední řadě ovlivňujeme pH pomocí zálivky, upravené například pomocí kyseliny dusičné (v růstu) a nebo kyseliny fosforečné (v květu).
Tohle téma je tak obsáhlé, že vydá na samostatnou publikaci.
CZ: Co ještě udělat se substrátem?
Bob: Pohledem můžeme zhodnotit obsah humusu v půdě: tmavě šedá až tmavě hnědá zemina má průměrný až optimální obsah humusu (ten působí velmi kladně vůči mikroorganismům pozitivně ovlivňujícím kvalitu zeminy).
V případě vhodné zeminy (pH, živiny): hlínu prokypříme, můžeme i vylehčit například perlitem a to zhruba do hloubky 1 metr na průměr ½ metru. V případě, kdy půda není vhodná, je záhodno zeminu vykopat a část použít pro přípravu substrátu přimícháním organických hnojiv (slepičince, guáno, biohumus, wormhumus) nebo použít předem upravený substrát zakoupený v growshopu nebo v zahradnictví.
U méně kvalitních substrátů doporučuji nechat substrát vypéct při 150ºC, čímž se zbavíme potenciálních škůdců či nemocí.
CZ: Koupil jsem semínka – jak s nimi naložit?
Bob: Nechám si na 24 hodin odstát vodu (v případě studny či reverzní osmózy nemusím), je dobrá pokojová teplota, ať nestresuju semena... Vezmu si papírové ubrousky, popř. toaletní papír, a třeba čistou krabičku od másla. Nepoužívám vatu, jelikož v té dochází k poničení klíčků při vyjmutí. Na dno nádoby nebo krabičky dám vrstvičku vlhkého papíru, položím semena a ty přikryju další navlhčenou vrstvou. Do víčka udělám pár dírek, zavřu, uložím do cca 28ºC (k topení) a do zhruba tří až pěti dnů jsou klíčky na světě. Pozor, papír nesmí vyschnout, jinak je s klíčky konec.
Také je možno udělat roztok: na 1 l vody cca 0,5 ml 30% H2O2 (peroxidu vodíku) a tímto navlhčit ubrousky. Peroxid mimo jiné působí mírně proti patogenům a chorobám, zvyšuje obsah kyslíku, stimuluje produkci proteinů, hustotu a obranyschopnost rostlin, vyšší příjem živin…..
Může se stát, že semena mají moc tuhou slupku, kterou můžeme zkusit jemně narušit (krabička od sirek, dovnitř škrtátko a semena a pak proštěrchat (struktura se naruší a klíček může snáze ven – nezkoušel jsem, ale slyšel z více zdrojů).
Naklíčené semínko vložíme do asi 1 cm hlubokého důlku KLÍČKEM DOLŮ v připraveném substrátu a jemně zahrneme – neutlačujeme!
Mimo jiné existují i různé sadbovací půdy či sadbovací přípravky. Např. Jiffy – je to takový puk z lisované rašeliny, který se vloží do vody a nechá nabobtnat. V těchto případech nemusíme manipulovat s klíčícím semínkem, ale posléze až s malými sazeničkami – opět snížení možnosti poškození a stresu.
CZ: Jak připravit Jiffy pro semínko a jak je správně vlhčit?
Bob: Jelikož Jiffy již obsahují minerály upravující pH, není nutno se zabývat otázkou kyselosti. Puky se nechají nabobtnat v odstáté vodě (nejlépe s upraveným pH na hodnotu cca 6,2). Ty nabobtnají zhruba do výšky 3 cm. Do nich vložíme semínko, umístíme na tmavé místo do teploty zhruba 28ºC a těšíme se na mladé rostlinky ;o)
Sadbovačky by neměly stát ve vodě, aby semínko kvůli nedostatku kyslíku neshnilo. V případě potřeby rosit, nejlépe je mít v malém skleníčku, kde se dobře drží vlhkost, postavené na dvou až třícentimetrové vrstvě perlitu či keramzitu. Prostor mezi sadbovačkami je dobré vysypat substrátem, lépe drží vlhkost a kořínky můžou růst do všech stran. Nezapomeňte včas přesadit, aby kořínky sousedních kytiček nesrostly.
Jde si taky připravit slabý živný roztok s kořenovým stimulátorem a v případě proschnutí sadbovačky ponořit Jiffy do roztoku a mírně vymáčknout. Samozřejmě se počítá s minimální ventilací pařeníčku – starý, vydýchaný vzduch musí ven. A ještě drobnost - rostlinky by se měly co nejméně dotýkat stěn, hrozí vznik plísně. Ta má ráda vyšší teploty, vysokou vlhkost a stojící vzduch. Z toho plyne, že poražením alespoň jednoho faktoru minimálně ztížíme plísni její životaschopnost. Samozřejmě proti plísni existuje nespočet přípravků od vyloženě biologických až po chemické preparáty.
Mladé rostlinky můžeme již dále sázet do vhodných květníků, truhlíků, na záhon, zahradu, fóliovníků a skleníků – prostě na „jejich místo“. Velikost nádob volíme s ohledem na budoucí velikost rostliny.
CZ: Jak přesazovat?
Bob: Při přesazování dáváme pozor na možné poškození vlásečnicových kořínků (ty slouží k příjmu živin – když nejsou vlásečnice, výživa se nedostane do kytiček). Po přesazení rostlinu zalijeme, přídavek kořenového stimulátoru v doporučeném dávkování není od věci, stejně jako úprava již mnohokráte zmiňované kyselosti.
CZ: Jaký použít květináč?
Bob: Při výběru květníku dbáme o dostatečnou drenáž (dírky na dně květníku). Co se velikosti týče záleží na každém. Já je dávám spíše do větších, cca 5l, abych se vyvaroval častého přesazování a tím i stresování rostlin. Při výšce asi 20-40 cm sadím ven. V případě nedostačující velikosti květníku pozorujeme stagnaci růstu, což napravíme přesazením, buď do větší nádoby, nebo rovnou ven.
CZ: Jaké jsou optimální podmínky pro malé sazeničky?
Bob: Velice dobrá otázka. Kromě kyselosti je pro mladé rostlinky velmi důležitá vlhkost, dostatek světla a přístup k živinám.
Nebývá od věci mladé rostlinky držet v malém skleníčku, foliáčku nebo i pod seřízlou PET lahví (s vytvořenými větracími otvory), jelikož díky malému kořenovému systému potřebuje trochu zadotovat ze vzdušné vlhkosti pro rychlejší a silnější růst. Pokud předpěstováváme doma a máme možnost mít mláďata pod zdrojem modrého světla (zářivka, úspora), zamezíme tak jejich překotnému vytahování se.
CZ: Jak zalévat?
Bob: Zaléváme ve chvíli, kdy květník z větší části vyschnul, abychom rostliny nepřelili. Je dobré vzít si do ruky vyschlý a posléze zalitý květník a zapamatovat si zhruba váhový rozdíl (pro orientaci). Protože rostlinu nejen že můžeme zabít vysušením, ale stejně tak i přelitím (to vytlačí vzduch z kořenového prostředí a rostlina se může dusit). Stejně tak je nenecháváme stát ve vodě v podtácku.
Je také dobré čas od času při užívání hnojiv do zálivky propláchnout květník větším množstvím vody. To kvůli preventivnímu ošetření zasolení kořenového systému.
Kropit můžete přímo rostlinky, ale nesmí na nich zůstat velké kapky, ty působí pod výbojkou jako lupa a mohli byste květiny spálit. Také by měla být výbojka zavěšena dost vysoko, pozor na její výhřevnost, hlídejte dobře teplotu, zvláště ze začátku.
CZ: Odkdy začít hnojit?
Bob: Každá rostlina potřebuje živiny od prvopočátku – jako člověk. Malé a mladé rostliny jsou náchylnější na vyšší koncentrace živin, mohly by se spálit, proto je spíše jen přihnojujeme minimálním množstvím hnojiva, a to nejlépe postřikem přes list.
Klíčící rostlinka si bere sílu ze semene, dále jí už musíme pomoct, ať připravenou a předhnojenou zeminou, nebo přímo – postřiky či zálivkou. Jakmile rostlince začínají růst plně vyvinuté listy, můžeme začít přihnojovat hnojivem s vyšším obsahem dusíku a ostatních důležitých prvků. V drtivé většině případů dosažitelné ve specializovaných obchodech, jako jsou growshopy.
CZ: Jak poznám, že jsem přehnojil, a co s tím dělat?
Bob: Přehnojení se projeví většinou hnědnoucími konečky listů, nekrotickými skvrnami na listech, stagnací růstu (následně). V tom případě je záhodno prolít kořenový systém větším množstvím vody, v pozdější fázi lze použít enzymy, které se mimo jiné starají o zdravý a čistý kořenový systém. Nejlepší je ovšem prevence a to: Necpat jim co nejvíc, jelikož méně je v těchto případech více ! ;)
CZ: Co a kdy rostliny potřebují a jak správně hnojit?
Bob: Samozřejmě opět záleží druhu rostliny. Obecně ale při růstu potřebují rostliny hlavně dusík, draslík a nejméně fosforu – doporučuji používat NPK 4-6-8. V květu je zase potřeba hodně fosforu a draslíku – tedy klasika PK-13/14 (celkové NPK 1,5/13/14).
V období květu si rostliny berou uskladněný dusík z listů, proto dochází k jejich průběžnému žloutnutí. Ale třeba již zmiňované kaktusy potřebují fosfor pořád...
Na outdoorové pěstování rozhodně doporučuji používat biohnojiva – významným způsobem podporují mikroorganický život v půdě!
Jak poznám, že jsou rostlinky v dobré kondici, a kdy se jim naopak nedaří?
Bob: Zdravá a vitální rostlina se projevuje rovnoměrným růstem, bez viditelných deformací listů a stonků, popřípadě kmínků. Zdravá zelená barva listových struktur taktéž vypovídá o dobrém stavu.
Na zdraví či prosperitě rostliny se samozřejmě nepodepisuje jen výživa a kyselost, ale i spousta dalších faktorů, jako je vlhkost, teplota, povětrnostní podmínky, ale i napadení škůdci a parazity.
Jakékoliv novotvary na rostlině, ať již deformace struktur nebo hnědnutí, žloutnutí či tvorba skvrn na listech, signalizují problém.
Většina projevů je typická pro daný problém, jen rozdíly mezi nimi můžou být velmi drobné.
Pro diagnostikování problému doporučuji navštívit odborníka, pokud se vám nechce probírat se informacemi dostupnými na internetu či odbornými publikacemi.
Jak předejít škůdcům?
Bob: Existuje celá řada přípravků, např. Neemoil, Biooil, Previcur, které se dají aplikovat preventivně. A k tomu ještě zmíním Trichodermu, což je symbiotická houba žijící v kořenovém prostředí. Ta tvoří ochranu před plísněmi a jinými houbovými nemocemi v kořenovém systému. Rozhodně doporučuji přidat ze začátku do půdy, popř. do zálivky. Jinak se ptejte v Bioplants.
Příště se dozvíte o tom, jak se o rostlinky starat v období růstu.
Biopěstování zdar!
-
-
