Konopi a pamet
-
doporučte známému
PDF
-
díl druhý
V minulém příspěvku jsme se podívali na výzkumy zabývající se konopím v souvislosti s koncentrací a pamětí. V tomto článku budeme pokračovat v předešlé snaze a přiblížíme si také jeden velmi zajímavý český výzkum a jeho výsledky.
Na Iowské univerzitě v USA byl proveden výzkum, který se snažil zmapovat možná poškození mozku u silných uživatelů konopí. Do srovnávací studie bylo zahrnuto menší množství uživatelů konopí, kteří kouřili marihuanu alespoň jednou denně po dobu minimálně čtyř let. Kontrolní skupinu tvořili lidé, kteří se drog nikdy nedotkli. Výsledky studie ukázaly, že během aplikace konopí dochází k až pětinovému snížení průtoku krve mozečkem a tento stav přetrvává ještě zhruba den po aplikaci. Mozeček představuje centrum pro kontrolu pohybu, paměti a pozornosti, které tak je v důsledku sníženého průtoku krve ovlivněno. Vědecký tým také pátral po tom, zda dlouhodobé a silné užívání marihuany přináší strukturální změny na mozku. Došli však k závěru, že ani dlouhodobé a nadměrné užívání konopí nepřináší žádné příznaky zmenšování tkáně mozku či jeho strukturálního poškození.
Jiná studie si vytyčila za úkol zmapovat receptory THC v mozku. Výsledky jejich snahy ukazují na to, že nejvíce receptorů je umístěno v hippocampu (zde se nalézá centrum paměti). Velmi nízkou hustotu receptorů nalezli naopak v mozkovém kmeni – zde je centrum kontroly pro udržování života. Jejich objev tak může být vysvětlením toho, proč je téměř nemožné zemřít v důsledku předávkování konopím. I když se výrazně předávkujete marihuanou, receptory v místě, které ovlivňuje udržování života, nebudou pravděpodobně zasaženy takovou mírou, aby to ovlivnilo funkci tohoto centra a tím pádem ohrozilo váš život.
Bylo zjištěno, že THC mění způsob, jakým jsou přenášeny informace prostřednictvím hippocampu – ten je také odpovědný za vytváření vzpomínek. V experimentu, v němž bylo krysám podáno THC, měly tyto krysy stejně sníženou schopnost plnit úkoly, jež vyžadovaly krátkodobou paměť, jako krysy, jimž byly nervové buňky v hippocampu cíleně zničeny. Intoxikované krysy měly největší potíže právě během doby, kdy byly buňky v hippocampu zasaženy THC. Je tedy pravděpodobné, že dlouhodobé užívání konopí může urychlit proces ztráty neuronů v hippocampu – akceleruje přirozený proces odumírání nervových buněk, který přichází se stářím a stojí tak za sníženou schopností pamatovat si.
Tyto závěry potvrzuje také další výzkum o působení THC na mozkové buňky krys. Tyto krysy byly po osm měsíců vystaveny působení THC. Když jim bylo okolo dvanácti měsíců, byla ztráta jejich neuronů přibližně stejná jako u dvakrát starých krys, jimž nebylo THC podáváno.
Pro čtenáře, ale i vědce, je jistým zmatením nejasnost závěrů a určitá protichůdnost výzkumů. I když výše nastíněné bylo určitým způsobem prokázáno, nebylo na druhou stranu zjištěno či potvrzeno, že dlouhodobé užívání konopí způsobuje permanentní poškození intelektových schopností. Dokonce ani studie na zvířatech, která ukazují zhoršení krátkodobé paměti a učení vlivem zvýšených dávek THC, nedokázaly permanentní poškození mozku u těchto zvířat.
Celá řada výzkumů zjistila, že intoxikace konopím neovlivňuje výkon zkoumaných osob při testech pozornosti, chápání, zpracování informací a řešení problémů, na druhou stranu řada dalších studií došla k absolutně opačným závěrům.
Výzkum paměťových procesů u uživatelů konopí byl dlouhá léta zaměřen zejména kvantitativně, pomocí laboratorních experimentů. Výzkumníci se většinou zaměřili na určitou specifickou oblast schopností, kterou se snažili zachytit, popsat a změřit zejména pomocí testů. Problémem jakéhokoliv kvantitativního výzkumu (včetně výzkumů o působení marihuany) je však absence kontextu či redukce informací o zkoumaných osobách. Otázkou je také přenositelnost zkušeností a výsledku pokusů, které byly prováděny v laboratorních podmínkách, kde byly přísně kontrolovány různé proměnné, do přirozeného prostředí. I když může zkoumaný v laboratorních podmínkách vykazovat nižší výkony v různých specifických testech, v normálním přirozeném prostředí nemusí být takto snížený výkon zaregistrován či se nemusí promítnout do reálné situace (asi nikdo z nás nebude po jointu hrát hru na zapamatování a přeříkávání rostoucí řady čísel apod.).
Výše uvedené kvantitativní studie nepřinášejí jasné, a dá se říci ani uspokojivé odpovědi. Proto se výzkum drogové oblasti obrací stále více na kvalitativní přístup v naději, že dokáže přinést adekvátnější a do kontextu reality více zakotvené odpovědi.
V České republice proběhl v letech 2002 až 2004 zajímavý a velmi přínosný projekt, který si dal velmi obecně řečeno za úkol zmapovat užívání konopných drog a jejich vliv na člověka. Tato studie jménem CANLONG (cannabis users longitudinal study), neboli Vliv psychosociálních faktorů a settingu na aktuální a dlouhodobý efekt užívání kanabis z hlediska psychiatrických, psychologických a sociálních rizik je projektem Univerzity Palackého v Olomouci a Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Výsledkem této longitudinální studie je celá řada výzkumných zpráv a nálezů pokrývající širokou oblast působnosti (od drogové legislativy přes mediální obraz uživatelů konopí až po mapování rizikového chování a léčbu uživatelů konopných drog). Pro naše potřeby poslouží výsledky ze studie Paměťové funkce u uživatelů konopných drog, jejímž řešitelem byl doc. Miovský, a zejména výsledky práce Mgr. Šedé, která se kvalitativně zabývala paměťovými výkony uživatelů konopí.
Projekt CANLONG si dal za cíl zmapování více oblastí týkajících se uživatelů konopí. Snahou bylo zaktualizovat stav dosavadních výzkumů ohledně účinků a dopadů užívání konopných drog na člověka, zachycení změn v oblasti výroby a distribuce konopných drog, zlepšení diagnostiky zkoumaných fenoménů, zkoumání osobnostních charakteristik u dlouhodobých uživatelů konopí či snaha přinést nová zjištění ohledně dopadů užívání konopí na paměť a pozornost apod. (K nalezení na https://aplikace.isvav.cvut.cz.)
Do studie bylo zařazeno 133 účastníků, kteří byli otestováni pomocí testové baterie, která zmapovala výkony zkoumaných osob v oblastech paměti, pozornosti a rizika vzniku organického onemocnění. Byl rovněž vytvořen jejich osobnostní profil pomocí osobnostních dotazníků. Ze všech účastníků bylo 80% mužů, věkové rozmezí bylo mezi 17 a 37 lety, nejvíce účastníků bylo ve věku okolo dvaceti let. Téměř 70% účastníků bylo svobodných, více než třetina měla VŠ (stejný počet jako SŠ ve vzorku), 36% stále studovalo, čtvrtina účastníku měla stálou práci.
Šedá (2004) čerpá z dat projektu CANLONG a kvalitativně se zaměřuje na výzkum paměťových výkonů u sedmi uživatelů konopí, které sleduje pomocí Wechslerovy paměťové škály (Wechsler, 1997), konkrétně její třetí revize. Tento komplexní test slouží k měření učení, paměti a pracovní paměti. Test je složen z jedenácti subtestů, z nichž šest je základních a pět volitelných (ty nebyly v její práci použity).
Z této práce vyplývá několik zajímavých poznatků. Všichni účastníci studie užívají konopí denně, nejčastěji s menším počtem kamarádů, ale více než polovina užívá konopí i o samotě.
Všichni měli zkušenost s alkoholem a cigaretami, a to ve věku cca patnácti let. Drtivá většina z nich vyzkoušela další drogy průměrně ve stejném věku, plus mínus 1 rok. Kromě alkoholu a cigaret mají všichni účastníci zkušenost s LSD, šest účastníků vyzkoušelo extázi, pět lysohlávky. Zaznamenány jsou i zkušenosti s tvrdými drogami.
Závěry práce hovoří o tom, že dosažené výsledky paměťových subtestů nejsou statisticky významně zhoršené oproti standardnímu rozložení v populaci, která konopí neužívá. Zkoumané osoby vykázaly průměrnou schopnost zapamatovat si a manipulovat se zrakově i ústně podávanými informacemi, které jsou uchovány v krátkodobé paměti. Lze zhruba říci, že obecně se všechny zkoumané osoby pohybují v pásmu průměru či mírně pod průměrem, což však není statisticky významné. U několika uživatelů se vyskytl problém s podržením informací v paměti, neprokázalo se však významné zhoršení v oblasti bezprostřední, všeobecné a pracovní paměti. Naopak se ukázalo, že v tzv. oddáleném sluchovém indexu, který ukazuje schopnost testovaného pamatovat si ústně předkládané informace po 25 až 35 minutách, dosáhly zkoumané osoby oproti normám průkazně vyšších hodnot.
Literatura:
Grinspoon, L. & Bakalár, J. B. (1996). Marihuana, zakázaná medicína. Bratislava: AD Press.
Miovský, M. (1998). Cannabis. Nejvýznamnější prediktory úspěšnosti (resp. neúspěšnosti) léčby z hlediska individuální ambulantní systematické psychoterapie uživatelů cannabis. Brno: MU.
Miovský, M. (2008). Konopí a konopné drogy: adiktologické kompendium. Praha: Grada.
Ratsch, Ch. (1998). Konopí jako lék. Praha: Volvox Globator.
Robinson, R. (1996). Velká kniha o konopí. Praha: Volvox Globator.
Šedá, E. (2004). Paměťové výkony uživatelů konopných drog. Brno: MU.
WHO. (1997). Cannabis: A health perspective and research agenda. Geneva: World Health Organization (WHO).
Zimmerová, L. & Morgan, J. P. (2003). Marihuana: mýty a fakta. Praha: Volvox Globator
www.adiktologie.cz
https://aplikace.isvav.cvut.cz
http://www.drogy-info.cz
-
-
