Konopí a paměť:
-
doporučte známému
PDF
-
první díl
V současné době klade společnost a vlastně sám život čím dál tím větší nároky na paměť člověka. Tento vývoj se týká zaměstnání, školy, zábavy i každodenních úkonů. Můžeme to vidět neustále okolo sebe. Vzrůstající počet moderních komunikačních technologií stojí za tím, že si musíme pamatovat spoustu hesel k různým aplikacím, PIN kódů, mailových adres a telefonních čísel a dalších údajů, bez kterých se člověk horko těžko obejde. V dnešním příspěvku se podíváme na to, jak a jakým způsobem užívání konopí ovlivňuje paměťové procesy lidí.
Konopí je rostlina s mnohostranným využitím. Semena mohou sloužit k obživě lidí i zvířat, lze z nich vyrobit konopný olej, samičí květy tvoří žádanou omamnou pryskyřici a používají se jako lék i afrodisiakum. Z listů se poté dělají masti a nápoje, ze stonků lze vyrobit vlákna trvalé pevnosti ke zhotovování lan, sítí, papíru a ošacení. Konopí je nenáročná rostlina, která nevysiluje půdu a napomáhá růstu i jiných rostlin. Využívání konopí jako potraviny, zdroje surovin, léku a spirituální drogy je doloženo u mnoha raných kultur – u Číňanů, Indů či Germánů. (Ratsch, 1998).
![thc]()
Jelikož se tento příspěvek týká paměti a paměťových funkcí obecně, není od věci si udělat takový menší chemický výklad látek, které konopí obsahuje. Z hlediska přítomnosti halucinogenních látek je v konopí důležitá pryskyřice, která je produkována žlázkami na listech, zejména v samičím květenství. Je to aromatická, žlutá až hnědavě žlutá hmota vylučovaná rostlinou, reagující tak na vysokou teplotu a nedostatek vlhkosti v atmosféře. Pryskyřice představuje velmi početnou směs tzv. cannabinoidních látek lišících se strukturou svých molekul. Obsah zmíněných látek se v pryskyřici pohybuje kolem 40 %, ale v listech a v květenstvích nepřevyšuje 8-12 %. Tyto cannabinoidní látky izolované z konopí jsou po chemické stránce odvozeny od tří základních struktur: od dibenzopyranu (tetrahydrocanna-binoly, cannabinol a canabidiol), od chromanu (cannabichromen) a od terpenu geraviolu (cannabigerol). Společným znakem všech těchto sloučenin je aromatický šestičlenný kruh s vicinálně uspořádanými substituenty, kterými jsou hydroxyskupina (-OH), dalším substituentem je buď vodík (-H) nebo karboxylová skupina (-COOH) a konečně pětiuhlíkatý nasycený alifatický zbytek (C5H11). Pryskyřice obsahuje éterické oleje, organické kyseliny, sacharidy, flavonoidy, alkaloidy odvozené od pyridinu (trigonellin, nikotin) a chlorofyl, tyto látky ale nejsou psychoaktivní.
Jak se na omamných účincích podílejí ostatní cannabinoidní látky není dosud zcela objasněno. U všech se však nepředpokládá omamný účinek, u některých je uváděn účinek sedativní, případně antibakteriální. Právě sedativní, analgetické a antibiotické účinky projevuje druhý, téměř vždy zastoupený cannabinoid CBD, tj. cannabidiol, který však nevykazuje psychoaktivní účinky. Nízkého obsahu CBD lze dosáhnout dobrým načasováním sklizně nebo izomerizací. Tento cannabinoid působí proti povzbudivým účinkům THC. Posouvá také nástup účinku THC, avšak zároveň ho prodlužuje. Názory na vlastní ovlivnění účinku marihuany tímto cannabinoidem se liší, nicméně výskyt snivých či melancholických nálad je téměř stabilní u druhů marihuany s patřičným zastoupením CBD a THC. Při nízkém obsahu THC a vysokém obsahu CBD se dostavuje pouze stav slabosti až otupělosti …
Oxidačním produktem THC je cannabinol (CBN). Tato látka se v rostlině přirozeně nevyskytuje, čerstvá marihuana ho již trochu obsahuje a špatně skladovaná či stará marihuana ho obsahuje značné množství. Tato látka je v kvalitní marihuaně nežádoucí. Čisté formy CBN vykazují maximálně 10 % účinnost THC. Tento účinek je při vysokém množství CBN sice podobný THC, avšak bez dosažení toho správného pocitu a s následnou ospalostí a únavou.
A teď už k výzkumům paměti. Účinky marihuany na kognitivní funkce a intelektuální výkon se zkoumají hlavně dvěma způsoby: jeden se věnuje lidem aktuálně intoxikovaným, druhý se věnuje „střízlivým“ uživatelům. Zkoumají dlouhodobé, eventuelně trvalé účinky konopí na poznávací procesy. V obou dvou typech studií se používá jeden či více standardizovaných testů. Zimmer a Morgan (2003) udělali rozsáhlý průzkum odborné literatury, která vznikla na téma účinků marihuany. Výsledky vědeckých studií jsou v knize systematicky seřazeny a jsou porovnány se zažitými tvrzeními neboli mýty o této droze. Autoři uvádí jako jeden z těchto mýtů tvrzení, že konopí oslabuje paměť a poznávací procesy. Říkají, že marihuana vytváří okamžité krátkodobé změny myšlení, vnímání a zpracování informací a že z kognitivních procesů je nejvíce postižena krátkodobá paměť. Schopnost učení se a vybavení si nových informací je oslabená pouze v době intoxikace. Dle jejich názoru tak neexistují přesvědčivé důkazy, že silné a dlouhodobé užívání marihuany trvale oslabuje paměť nebo jiné kognitivní funkce.
Od konce šedesátých let minulého století se mnoho laboratorních studií zaměřovalo na zkoumání výkonu pokročilých uživatelů marihuany hodinu až dvě po kouření marihuany. Někteří dostávali marihuanu v různých dávkách, jiní placebo. Poté skupiny vypracovaly jeden či více testů. Testy krátkodobé paměti prokázaly krátkodobé účinky marihuany. V některých testech paměti se vliv marihuany neprojevil. Hodně experimentů také ukázalo, že intoxikace marihuanou snižuje pozornost, rychlost naučení se novému a krátkodobou paměť. Experimenty o vlivu marihuany na schopnost vyvolat materiál z dlouhodobé paměti neukázaly rozdíly, které byly zjištěny u intoxikace.
V Německu v roce 1973 byl zkoumán vliv perorálního užití marihuany na paměť a pozornost. Na deseti seznamech dvouslabičných podstatných jmen marihuana neovlivnila znovuvybavení informací, které byly již přítomné v paměti. Informace uskladněné v krátkodobé paměti byly ale více zapomenuty po marihuaně než po placebu. Nízké dávky THC nemění ukládání do krátkodobé paměti (6-18 sekund), ale vysoké dávky byly následovány signifikantní interferencí, obzvlášť po dlouhých zpožděních.
Další výzkum zkoumal 49 mužů a žen ve dvou experimentech s třemi podmínkami: kouření marihuany, kouření placeba, bytí v kontrolní skupině. V prvním testu bylo přečteno nahlas 10 slov z každého z osmnácti seznamů. V testu znovupoznání bezprostřední paměti měli uživatelé kroužkovat 30 slov, která znovu poznali mezi 60 slovy, 30 z prvních tří seznamů a 30 nových slov. V experimentu také posuzoval důvěru ve správnost jejich odpovědí. Jedna skupina kouřila marihuanu 5-10 minut, druhá kouřila placebo cigaretu. Skupina marihuany a placeba si vedly stejně dobře v testech opětovného poznání, marihuanová skupina byla méně opatrná a častěji se spletla. Všechny zkoumané osoby si v jiném testu zapamatovaly méně slov pod vlivem marihuany, než když měly placebo. Marihuana ovlivňuje rekognici a procesy, které se podílejí na uskladnění informace, ale neovlivňuje volné znovuvybavování.
Jedna studie zkoumala dlouhodobou i krátkodobou paměť a zjistila, že intoxikovaní lidé potřebují více času k naučení se seznamu slov, ale vybavují si, při oddálení tří dnů, více materiálu, který se předtím učili, než lidé, kteří nebyli intoxikováni, když se tento seznam učili.
Při výzkumu vlivu konopí na řízení motorových vozidel a výzkumu psychických funkcí u pilotů bylo zjištěno poškození kognitivních procesů v pracovní paměti. Již v roce 1985 bylo zjištěno, že vliv na paměť, pozornost a percepci byl u pilotů významný 4 hodiny po užití konopí. Ve studii z roku 1992 byly stanoveny akutní účinky konopí na lidskou kognici. Bylo zjištěno, že konopí narušilo všechny schopnosti učení, včetně asociačních procesů a psychomotorických dovedností. Jediné oblasti, které nebyly ovlivněny, byly abstrakce a slovní zásoba. Také bylo zjištěno, že užívání konopí mění asociační proces. Konopí obecně narušilo vybavení prózy, ale rozporné byly jeho účinky při vybavování série čísel, znovupoznání a párových asociačních úkolech (libovolné párování slov). Materiál, naučený bez intoxikace konopnými látkami, může být vyvolán, i když je v krvi cannabis přítomno. (WHO, 1997)
Akutní intoxikace THC přináší kromě příjemného stavu uvolnění a euforie také zhoršení úsudku o vzdálenosti a čase, zhoršení paměti pro nedávné události, sníženou schopnost naučit se novým informacím a zhoršenou fyzickou koordinaci. Během intoxikace začíná u uživatelů konopných látek převládat aktivita pravé hemisféry. Protože většina paměťových a výkonových úkolů použitých ve studiích o konopí je závislá na jazykových procesech, tzn. zapojení levé hemisféry kvůli znovuvybavení, není divu, že si uživatelé konopných látek nevedou dobře v těchto testech během intoxikace!
Grinspoon a Bakalář (1996) se domnívají, že pozornost, krátkodobá paměť, chůze a koordinace mohou být vlivem konopí zhoršeny, není však jisté, zda tyto účinky přetrvávají i poté, co odezněl stav opojení. Užití marihuany zhoršuje krátkodobou paměť, zkresluje percepci, zhoršuje úsudek a koordinaci, zvyšuje tep. Bylo také zjištěno, že THC nepříznivě ovlivňuje ty části mozku, které jsou rozhodující pro učení, paměť a integraci senzorických vjemů s emocemi a motivací.
Lidé, kteří užívají konopné drogy, popisují pocity mírné euforie, příjemné změny ve vnímání, uvolnění a větší sociabilitu. Někteří však mohou pociťovat úzkost, paniku nebo i psychotické reakce. Intoxikace THC dává měřitelně zhoršené výsledky koncentrace a krátkodobé paměti, obtíže podat výkon, zpomalený reakční čas a zhoršené vnímání toku času (Wilson, 1998). Nové studie potvrdily a rozšířily dřívější zjištění, že konopí může v různých směrech ovlivnit paměť. Nenucené znovuvybavení dříve naučeného bývá často narušeno, pokud je konopí přítomno během učení i vybavení; narušení bývá často způsobeno rušivými a novými podněty. Vacek (2000) uvádí ve své práci fakt, že marihuana může zabránit transformaci materiálu do dlouhodobé paměti, protože interferuje s paměťovými procesy v hippocampu. Zajímavým fenoménem je snížená schopnost detailního vybavení prožitku z uplynulé intoxikace, vybaví se zase až pod vlivem intoxikace.
Takže co z toho ve zkratce vyplývá?
Zejména to, že intoxikace konopím neovlivňuje vybavení si informací, které byly naučeny již před užitím konopných látek. Krátkodobá paměť nebo pracovní paměť je při vysokých dávkách sice narušena jak ve složitých, tak v jednoduchých úkonech, ale tento deficit přetrvává většinou pouze během akutní intoxikace či krátce (v řádu hodin) po tomto stavu. Užití marihuany rovněž narušuje proces učení a osvojení informací, zhoršuje koordinaci, orientaci v čase a prostoru a může ovlivňovat zaměření pozornosti – z tohoto důvodu se jeví jako nebezpečné usedat např. za volant auta.
Zdroje
Darley, C., Tinklenberg, J., Roth, W., Vernon, S. & Kapell, B. (1977). Marijuana effects on long-term memory assessment and retrieval. Psychopharmacology 52, 239-241.
Grinspoon, L. & Bakalár, J. B. (1996). Marihuana, zakázaná medicína. Bratislava: AD Press-
Ratsch, Ch. (1998). Konopí jako lék. Praha: Volvox Globator.
Šedá, E. (2004). Paměťové výkony uživatelů konopných drog. Brno: MU.
Vacek, J. (2000). Prožitek akutní intoxikace cannabis. Olomouc: Univerzita Palackého.
Wilson, P. (1998). Cannabis and Cognitive Functioning. British Medical Journal, 317, 7169, 1394.
WHO. (1997). Cannabis: a health perspective and research agenda. Geneva: World Health Organization (WHO).
Yesavage, J. A. et al. (1985). Carry-Over Effects of Marijuana Intoxication on Aircraft Pilot Performance: A Preliminary Report. Americal Journal of Psychiatry, 142,11,1325-1339.
Zimmerová, L. & Morgan, J. P. (2003). Marihuana mýty a fakta. Praha: Volvox Globator
-
-
