Nekonvenčně a přirozeně
- Kategorie:
- GROWING
-
autor:
-
CZ
- vloženo: 14.12.2008
-
doporučte známému
PDF
-
M.A. je naše biovíla z Nizozemí. Konoptiku už zaslala články o podomácku vyráběném stimulátoru kořenů nebo o outdoorovém kompostování. Tentokrát zašla ještě o kousek dál: přes léto se věnovala zužitkování tohoto biokompostu ze zbytků sklizně, v němž už je obsažen dostatek živin pro vegetativní fázi, a může se pochlubit s prvními výsledky.
Moje obvyklá směs zeminy se skládá z následujících ingrediencí: velmi kvalitní zem ze zahradnických potřeb, perlit, rašelina, kokosová vlákna a sušený kravský hnůj v různých poměrech. K této směsi přidávám rohovou a krevní moučku, guano z ptačího a netopýřího trusu, dolomitský vápenec a popel ze dřeva, buď jako jednorázové či dlouhodobé hnojivo, nebo jako stabilizátor pH.
Vycházela jsem z toho, že živiny z této dobré zeminy, navíc vysoce obohacené o cenná přírodní hnojiva a přísady, které se pomalu rozkládají, není možné během 10–12 týdnů zcela vyčerpat. Na začátku bylo pouhé tušení na základě běžných zahrádkářských zkušeností, zkombinovaných se zcela základními poznatky z biochemie. V takzvaném „odpadu“ z rostlin se rovněž musí nacházet vysoký podíl spotřebované energie, tj. živin. Stará zemina a odpad z rostlin, řádně kompostované a obohacené o hnojivo, by tedy teoreticky měly po nějaké době přinést zužitkovatelný výsledek.
Jednou z eventuálních slabin byla možnost, že s nedostatečně zahřátým kompostovým materiálem si do květináčů zavleču i choroboplodné zárodky, bakterie nebo dokonce škůdce. Proto bylo při použití v indooru velmi důležité nechat kompost zahřát na 60 ºC. Této či vyšší teploty lze při kompostování v letních měsících docílit přidáváním čerstvě posekané trávy. Když jsem do kompostu dříve přidávala různé přísady, např. Sušený kravský hnůj ze zahradnických potřeb, často se stávalo, že se mi v pěstební místnosti vyrojily mušky. K tomu však tentokrát díky dlouhému kompostování a vysoké teplotě kompostu nedošlo. Nová směs zeminy obsahovala z jedné třetiny prosetý „speciální kompost“, skoro dva roky starý, který sestával z již zmíněné staré směsi zeminy, zdravých zbytků rostlin, zetlelého koňského hnoje, slámy, posekané trávy a kompostujícího prostředku. Tuto kompostovou zeminu jsem smísila se dvěma třetinami kvalitní nové zeminy s patnáctiprocentním obsahem perlitu.
Výsledek byl více než patrný, rostliny jsem pouze dvakrát v konečné fázi květu zalila biohnojivem na tvorbu květů, hnojivo na růst rostlin jsem nepoužívala vůbec, ušetřila jsem za všechny přísady a hnojiva, která jsem do té doby používala. Zemina zůstala až do konce krásně kyprá. Nevyskytly se vůbec žádné příznaky nedostatku živin ani choroby, a dokonce i obávaných svilušek bylo podstatně méně. Ty tam mám beztak už několik let a nikdy se jich úplně nezbavím, protože pro mě použití „chemie“ nepřipadá v úvahu. Naproti tomu venku je lze zvládnout líp, protože kde je hodně škůdců, tam je zároveň i hodně užitečných zvířátek.
Rostliny vypadaly celkově silněji a zdravěji než ty, které jsem pěstovala ve „standardním režimu“. Celý proces byl zkrátka stabilnější a rostliny nakonec dobře přijaly i hnojivo na podporu tvorby květů. Sice je celé to kompostování dost náročné a ne každý k tomu má chuť nebo možnost, ale mě to přesvědčilo. Kvalita je naprosto v pořádku, výsledkem je bioprodukt skvělé chuti bez vedlejších či nežádoucích účinků, navíc jsem ještě ušetřila spoustu peněz a účinně zužitkovala odpad. Speciálního kompostu jsem nakonec měla 1 m³.
Bylo to určitě velké riziko, ale přesto jsem to zkusila. Vím, že když si počínám opatrně a čistě, nemůže se nic stát, a proto také intenzivně využívám chráněnou terasu k předpěstování rostlin na indoor a jako letní byt pro matečné rostliny, dokud to počasí dovolí. To je přibližně od poloviny května do poloviny srpna. Než přenesete rostliny dovnitř, je samozřejmě nutné místnost důkladně vyčistit, všechno vystříkat a dezinfikovat. To je sice strašná piplačka, ale zpětně mohu říct, že se kompost a předpěstování i přes tu spoustu práce vyplatí, protože přes léto ušetřím vždy několik týdnů na jedno kolo a navíc získám podstatně větší, zdravější a odolnější rostliny. Není nad matku přírodu. Pomyslete jen na vaše rostlinky na balkóně, terase a parapetu – zrovna když jsou nejvypasenější, musí na podzim zpátky dovnitř a tam pak bídně živoří až do jara.
M.A. má to štěstí, že žije v Nizozemí a může tak svůj koníček provozovat poměrně nerušeně, protože nikdy nepěstuje více než pět (velkých ) rostlin. V české republice je to samozřejmě přísně zakázáno. Proto naše čtenáře upozorňujeme, aby se tímto popisem v žádném případě neřídili. Tento článek má informovat, nikoli navádět.
-
-
