KONOPTIKUM nezávislý nestranný legální
doporučte známému
PDF
Závislost bývá povětšinou spojena s nadměrným a pravidelným užíváním látky, nutností až posedlostí a také nedobrovolností jejího užití. Bývá provázena celou řadou negativních dopadů na život jednotlivce, ať už na jeho zdraví, psychiku či sociální život. Charakteristické pro závislost je, že jedinec s užíváním látky nedokáže přestat, i když by sám chtěl (při vědomí nežádoucích účinků). Na marihuaně podle dosavadních výzkumů fyzická závislost nevzniká. Fyzické projevy při jejím nedostatku nejsou výrazné, známé jsou například poruchy spánku nebo projímání. Zato psychické stavy po odnětí jsou závažnější, dostavují se deprese, úzkost a nechutenství. Při užívání marihuany se tedy vytváří závislost psychická.
Riziko vzniku závislosti na marihuaně není vysoké, ovšem i zde se výsledky jednotlivých studií výrazně odlišují. Podle Ivana Doudy, zakladatele organizace DROP IN, je riziko vzniku závislosti na marihuaně výrazně nižší než u alkoholu, kde je tato pravděpodobnost kolem 4% v celé populaci. U marihuany jsou to pouze promile z populace. I z údajů Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) vyplývá, že marihuanu užívá denně nebo téměř denně kolem jednoho procenta evropské populace. Ve Spojených státech jsou tyto údaje téměř totožné. V České republice je podle výroční zprávy Národního monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost za rok 2006 kolem 190 000 pravidelných uživatelů marihuany, tedy necelá dvě procenta populace.
Výrazné rozdíly se objevují v dostupných informacích o pravděpodobnosti vzniku závislosti mezi uživateli marihuany. V některých hysterických článcích se dozvíte, že téměř polovina všech, kteří zkusí marihuanu, se na ní stanou závislými. Tato nepravdivá tvrzení však s jistotou vyvracejí statistiky výběrových šetření, kdy z těch lidí, kteří marihuanu někdy vyzkoušeli, se jejími pravidelnými (tj. každodenními) uživateli stane pět až dvanáct procent (EMCDDA). Jiné zdroje hovoří o možnosti vzniku závislosti v rozmezí osmi až desíti procent.
Rozpoznáním závislosti na marihuaně se zabývá mnoho institucí, mezi nejcitovanější z nich patří organizace Marihuana Anonymous (MA), jež sestavila baterii dvanácti otázek, které mají pomoci odhalit možnou závislost na marihuaně.
Přestalo pro vás být kouření trávy zábavou?
Dělá vám problémy dostat se bez ní do nálady?
Je pro vás těžké představit si život bez marjánky?
Zjišťujete, že vašim přátelům vadí, že kouříte marihuanu?
Sáhnete po marihuaně, abyste se vyhnuli řešení vlastních problémů?
Kouříte marihuanu, abyste se vyrovnali s vlastními pocity?
Pomáhá vám marihuana žít ve vašem vlastním světě?
Už jste někdy nedodrželi slib, že přestanete nebo budete míň kouřit marihuanu?
Způsobuje vám marihuana problémy s pamětí, soustředěním či motivací?
Když se vaše zásoby ztenčí, jste nervózní a snažíte se opatřit si nové?
Točí se váš život kolem marihuany?
Postěžovali si někdy vaši přátelé či rodina, že kouření trávy poškozuje vaše vztahy s nimi?
Kdo odpoví na jednu či více otázek kladně, je podle MA pravděpodobně na droze závislý, přičemž čím více kladných odpovědí, tím větší je riziko výskytu závislosti. Jestliže se někdo pokusí s užíváním marihuany přestat a selže, je to podle MA známka jednoznačné závislosti. Podobný seznam sestavila i Světová zdravotnická organizace (WHO), která definovala devět kritérií pro rozpoznání závislosti – jsou-li alespoň tři z nich splněna, znamená to prokázání závislosti.
1. Užívání drogy v častějších intervalech a větších množstvích, než bylo původně zamýšleno
2. Neúspěšné pokusy o zastavení užívání, přetrvávající touha, bažení
3. Extenzivní (narůstající) objem času věnovaný obstarávání drogy
4. Pocity intoxikace nebo zažívání abstinenčních příznaků v nevhodné době
5. Vzdání se jiných činností, vztahů, předmětů kvůli droze
6. Pokračování v užívání bez ohledu na známé škody, činěné sobě či druhým
7. Patrná tolerance, tedy stav, kdy se postupně zvyšuje množství látky, nutné k dosažení téhož efektu
8. Charakteristický syndrom odnětí drogy
9. Užívání drogy s úmyslem předejít syndromu odnětí drogy
V uvedených otázkách ale není konkrétně definována frekvence užívání drogy. V mezioborové studijní monografii Drogy a drogové závislosti (Kalina a kol., 2003) nalezneme definice příležitostných a pravidelných uživatelů. Pro příležitostné a rekreační uživatele se stalo užívání drogy součástí životního stylu, ale není častější než jednou týdně a jeho důsledkem doposud není vznik závislosti a dalších problémů. Typické je zejména u marihuany, LSD a extáze. Pravidelnost užívání (tj. častější než 1x týdně) už obvykle implikuje nejen životní styl, ale i jistý škodlivý účinek ve stupni závislém na užívané látce.
Závislost má u každého jedince jiný charakter, množství a frekvence užívání marihuany znamenající závislost je tedy individuální. Zpravidla se projevuje každodenním užíváním marihuany. Dalším indikátorem závislosti můžeme označit moment, kdy jedinec látku užívá o samotě. Marihuana je stejně jako mnoho dalších drog převážně sociální záležitostí, a pokud se tento rozměr ztrácí, je na místě mluvit o závislosti. Užití marihuany bezprostředně po probuzení, tak jak to dělávají silní kuřáci, je dalším příznakem. Charakteristický je také již zmiňovaný syndrom odnětí drogy, tedy takzvaný „absťák“. Jak již bylo řečeno, fyzické projevy odnětí marihuany nejsou závažné, horší je to ale s psychickými projevy jako jsou deprese, úzkost či obecné nechutenství k životu. Závislému jedinci připadá realita bez marihuany šedivá, často ztrácí motivaci účastnit se společenského dění a nemá vůli plnit své povinnosti, ať už se jedná o školu či zaměstnání. Projevit se u něj může pocit strachu či paniky, může dojít k návalům smutku. Diskutovaným, ač stále neprokázaným, projevem změny osobnosti závislého jedince je amotivační syndrom, který se však v mnoha projevech shoduje s depresemi. Obecně se však má za to, že jedinci dlouhodobě užívající marihuanu mají tendence zbavovat se zodpovědnosti a často se potýkají se ztrátou sebedůvěry.
Z užívání marihuany pramení celá řada zdravotních rizik. Patří mezi ně akutní a chronická bronchitida, poškození dýchacích cest, náchylnost k plicním chorobám, celkové snížení obranyschopnosti imunitního systému a riziko vzniku rakoviny. Známý je také negativní vliv na krátkodobou paměť a poruchy soustředěnosti, které však podle většiny studií mají dočasný charakter a nejsou trvalé. Po skončení užívání marihuany se paměť a soustředěnost vracejí do normálu. Potvrzeny jsou také negativní vlivy na vývoj dítěte, jestliže matka užívá marihuanu během těhotenství.
V porovnání s ostatními drogami však závislost na marihuaně nemá tak dramatické projevy, jako například závislost na nikotinu. Pro zajímavost zde uvádím srovnání marihuany s jinými obvyklými drogami.
Kvantifikovatelná kritéria závislosti podle NIDA (americký National Institute On Drug Abuse), užívaná pro škálování “závislostního potenciálu” psychotropních látek. Škála se pohybuje v rozmezí od 1 (nejtěžší) do 6 (nejméně těžká).
Odnětí: přítomnost a závažnost charakteristických abstinenčních příznaků
Nutkavost: potenciál látky přimět konzumenta k opakovanému požití (když zeslabují účinky), měřený testy na lidech a na zvířatech
Tolerance: kolik látky je třeba k ukojení zvyšujícího se bažení + výška stabilní úrovně v porovnání se “startovní” hodnotou
Dependence: kombinovaný ukazatel: míra obtížnosti, s níž je uživatel schopen přestat + míra recidivy + procento uživatelů, u nichž se dependence vyvine + vlastní hodnocení uživatelů co do potřeby substance
Intoxikace: míra, v níž se pod vlivem látky mění kognitivní a další psychické funkce
Klasifikace obvyklých návykových látek (prof. dr. Jack E. Henningfield, NIDA, John Hopkins Medical School, Baltimore 1994; podrobnější výklad Henningfield et al. In Effects of Nicotine on Biological Systems, II, Advances in Pharmacological Sciences, edited by Clarke et al., Basel, Birkhauser Verlag, 1995; str 247-256 )
| látka | odnětí | nutkavost | tolerance | dependence | intoxikace |
| nikotin | 3 | 4 | 2 | 1 | 5 |
| heroin | 2 | 2 | 1 | 2 | 2 |
| kokain | 4 | 1 | 4 | 3 | 3 |
| alkohol | 1 | 3 | 3 | 4 | 1 |
| kofein | 5 | 6 | 5 | 5 | 6 |
| marihuana | 6 | 5 | 6 | 6 | 4 |
Klasifikace obvyklých návykových látek (dr. Neal L. Benowitz, University of California, San Francisco; ibid)
| látka | odnětí | nutkavost | tolerance | dependence | intoxikace |
| nikotin | 3 | 4 | 4 | 1 | 6 |
| heroin | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 |
| kokain | 3 | 1 | 1 | 3 | 3 |
| alkohol | 1 | 3 | 4 | 4 | 1 |
| kofein | 4 | 5 | 3 | 5 | 5 |
| marihuana | 5 | 6 | 5 | 6 | 4 |
Rozhodujícím faktorem pro hodnocení závislosti je, do jaké míry je člověk schopen účastnit se sociálního života, plnit své povinnosti a jakým způsobem tráví svůj volný čas. Podstatný rozdíl je v tom, zda se látka užívá aktivním, tvůrčím způsobem, nebo se spotřebovává pasivně, „aby se něco dělo“ a hraje roli jakési výplně jinak nezáživných chvil. V druhém případě vede konzumace k rutinizaci a zevšednění stavů rauše, navíc pak není uměle vytvořenou pohodu čím nahradit a případné omezení konzumace je o to náročnější.
Jestliže jste na základě tohoto článku zjistili, že vaše užívání marihuany již možná přesáhlo rozumnou mez a že jste si na marihuaně vytvořili závislost, je vhodné začít tuto situaci řešit. Pokud nehodnotíte svůj stav jako velmi vážný, je vhodné začít snižovat frekvenci užívání (klasicky nehulit přes den a počkat až na večer, protože jak víme, první zkouření je vždycky nejlepší) a v optimálním případě si dát pauzu alespoň na jeden týden, doporučená doba pro výraznější změnu je však jeden měsíc, abyste látku úplně vyloučili z těla. Zkušení huliči si pauzy pravidelně dávají, aby snížili toleranci vůči marihuaně a tím snížili dávku potřebnou k vyvolání kýženého stavu a lépe kontrolovali svou spotřebu. Jednoduchým trikem na snížení tolerance je také měnit vzorky, dobré je z podlampových skunků přejít na outdoor.
Při odvykacím procesu ve specializovaných zařízeních nebývá podávána medikace (tedy kromě vitamínů). Vždy jde převážně o to, aby se změnil životní styl závislého jedince. Proto je velmi vhodné začít sportovat (jakýmkoli způsobem), neboť po fyzické zátěži si tělo vytváří vlastní „drogy“, endorfiny, které vyvolávají dobrou náladu, snadno tak můžete překonat smutek či nechutenství, které se pravděpodobně při abstinenci dostaví. Sport se také může stát vhodným substituentem užívání marihuany a pomůže vám vytvořit si denní režim. V horších případech dochází ke zvýšené spotřebě alkoholu nebo cigaret, protože si mysl potřebuje najít nějakou náhradu. Toho je třeba se vyvarovat. Chcete-li přestat s užíváním marihuany a máte-li obavu, že to sami nedokážete, zkuste zapojit své okolí. Dobré je například motivovat se sázkou s kamarády. Začněte se vyhýbat rizikovým místům a kontextům, v nichž jste zvyklí látku užívat. Pokud však těchto postupů již nejste schopni, je načase vyhledat odbornou pomoc.
CZ
Zdroje:
http://www.marijuana-anonymous.org/12questions.shtml
http://www.vlada.cz/files/rvk/rkpp/dokumenty/marihuana_zdravi.pdf
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/souteze/2006/sod/navykove/11_zavmarih.pdf
Mezioborová studijní monografie Drogy a drogové závislosti (K. Kalina a kol., 2003)
partneři
HLEDANÉ
většinou hledali
